Balada o naprosté degradaci účastníků půlnočního pouťového rozptýlení v Kostelní Lhotě

Ivo Jahelka

1:VHe Lhotě poslední sErpnovou nHeděli
F#účastni byli jsme pEouťový mHerendy,
s klukama světskejma svEorně jsme sHeděli,
vzF#ájemně zvali se dEo baru nHa brandy,
k pF#ůlnoci HEman, co kF#olotoč tHočil,
zF#atvářil sHe jako nC#ějakej RF#otschild,
pHozvedl sklEenku a pG#mo přípitkF#u
vC#modtáhl nG#más k sobě dF#o příbytkHu.
Sešli jsme se v mF#aringotce, kC#mamarádi z mG#mokrý čtvrti,
Ea značně jsme přHekročili kF#onzumaci bHěžnou,
pohoršovalF#i jsme chodce C#ma že nejsme žG#mádní škrti,
všEichni jsme se hrHozně zpili prF#ostějovskou rHežnou.
R:LHalija, fEiala, kHeď sa režná pF#íjala,
fHiala, lEalija, zrHaky už se kF#alíjHa.E F# H 
2:Dávno už vodbila půlnoční hodina,
když naše společnost dala se do akce,
někoho napadla ta děsná konina,
že trochu užijem pouťový atrakce,
hned jsme do Emana začali hustit,
že velkej kolotoč musí nám pustit,
že se chcem proletět trochu vzduchem,
nežli uložíme se do duchen.
Upadli jsme na sedačky, notně přitom hlaholíce,
jenom Eman zůstal dole, střízlivosti dalek,
těžkou rukou chyt' se páčky, rotace nám zvedla plíce,
za pár minut Eman dole usnul jako špalek.
3:Vrhali jsme po ňom lakýrky, pohory
ve snaze učinit konec té poroby,
mezitím však všemi tělními otvory
vrhaly svůj obsah též naše útroby,
už za půl hodiny byly z nás trosky,
špinavé, páchnoucí, a k tomu bosky,
zbavené kouzel svých osobností
s tejdenní pracovní neschopností.
Emana pak na záchytku dopravili k probuzení,
zatím ještě jasno není, co se s ním dál stane,
při vzpomínce na tu pitku v zádech cejtím zastuzení,
na kolotoč mě už nikdy nikdo nedostane!
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:43.669+00:00
Výsledky hledání: